Zajtra bude protest pred NR SR

p.Majko-a čo konkretne robíte Vy,aby tí minulí boli za svoje činy proti záujmom verejnosti reálne aj potrestaní a aby tí súčasní nepredali našu vodu...

http://finweb.hnonline.sk/tato-teoria-mi-zmenila-zivot-22729/zistila-som-kto-naozaj-riadi-politikov-622696

dávnejšie som sa vyjadril, že čo nedokázal hitler vojnou, tak to dokáže únia.
vojna je svinstvo, stálo to viac než dosť obetí.
únia to robí potichúčky, "zatiaľ bezbolestne", s nezvratnými následkami.
a títo naši kotoki im všemožne pomáhajú, namiesto toho, aby uchránili to, čo nám zostalo.

Kto nám to tu vlastne vládne 25 rokov? Všetci obdivujeme Nórov, na akej životnej úrovni žijú? Porovnajme výroky nášho premiéra a Nóra. Náš vám nasľubuje hory, doly, ako z rozprávok starej materi, Nór sa vyjadril, že z ropy odpredajú len určité percento, aby ostalo aj pre budúce generácie. U nás, čo nerozkradli naši politici a ich súkmeňovci, tak sme dopratali cudzincov, aby nám vyrabovali podniky, bane, odpredaná najúrodnejšia zem a teraz, už keď je všetko rozpredané, tak došlo i na vodu. Tak ako navzať tieto činy, ako zločin vykonaný na národe. Je ešte vôbec niečo rozkradnúť alebo rozpredať? Aby ustáli, východisko vidia len vo zvyšovaní daní od obyvateľstva. Ale čo sa čudujeme? Keď naši poslanci sú všestranní. Môže byť ministrom financií, potom dopravy a pod., povymýšľaných rôznych nezmyselných inštitúcií a úradov, nehovoriach o počet politických strán, ktorých pribúda ako húb po daždi. Potom to tak aj vyzerá.

Vody je sotva nad paty,
jsme kamarádi, já a ty;
jak na břehu tu sedíce,
toužíme svlažit sanice.
Je vedro, nepohne se list,
kdopak by myslil na kořist.
S vlkem leží bok po boku
kolouch, strach nemá z úskoku,
jelen jen pozoruje spár,
co otci věstil smrt a zmar.
Vody je sotva nad paty,
jsme kamarádi, já a ty.
Jak zablýskne, hrom udeří,
hned skončí Vodní příměří.
A parno nepřestávalo, vstřebalo veškerou vláhu, nakonec se hlavním řečištěm Vaingangy prodíral mezi mrtvými břehy pouhý pramínek. Divoký slon Háthí, který se dožívá více než sta let, uviděl, jak se zprostřed řeky vynořuje a osychá protáhlý tenounký modrý skalní hřbet. I poznal, že hledí na Mírovou skálu, a jako kdysi před padesáti lety jeho otec, i on teď vztyčil chobot a vyhlásil Vodní příměří. Chraplavě to po něm vykřikovali srnci, divocí kanci a buvoli; široko daleko kroužil luňák Číl a hvízdavým a pištivým hlasem kdekoho na to upozorňoval.

Kdo po vyhlášení Vodního příměří zabíjí u napajedla, toho stihne smrt. Je to proto, že pití je přednější než jídlo. Při nedostatku zvěře se každý v džungli nějak protluče. Ale voda je voda, a jakmile se obyvatelé džungle přihrnou k jedinému zdroji, aby se tam posilnili, rázem ustane boj. Za lepších časů bývalo vody hojně. Jít se napít k Vainganze nebo jinam znamenalo dát život v sázku, patřilo to ke kouzlu těch nočních toulek. Slézt opatrně dolů, aby ani lísteček nezašustil, po kolena ve vodě přebrodit mělké peřeje, přehlušující všechen zvuk odzadu, s ustavičným ohlížením se napít, kdejaký sval ve střehu, a při náhlém leknutí střemhlav vyrazit, vyválet se na písečném okraji a důkladně napitý a na čenichu zmáčený se vrátit k obdivem žasnoucímu stádu, v tom si zvlášť libovali srnečci s lesklým parožím už proto, že je mohl každou chvíli povalit a drapnout Baghíra nebo Šér Chán. Skončila nebezpečná hra na život a na smrt, v jednom houfu se vyhladovělí a utrmácení obyvatelé džungle — tygr, medvěd, buvol, vepř — táhli k opadlé řece, chlemtali zkalenou vodu a dlouho pak v ní trčeli tak zmalátnělí, že se ani nemohli hnout dál.

Celý den hrabali srnci a vepři v hlíně po něčem lepším než je suchá kůra a uschlé listí. Nikde bahnité tůně, aby se v nich buvoli ochladili, nikde osení, aby si je uškubli. Dávno už odlezli z džungle až k řece hadi a těšili se na nějakou zatoulanou žábu. Leželi stočení kolem vlhkých kamenů a nezaútočili, ani když je čmuchající vepř rypákem odstrčil. Říční želvy vyhubil vychytralý Baghíra a ryby, ty se hluboko zaryly do rozpraskaného bahna. Jako dlouhý had se přes mělčinu táhla Mírová skála a se sykotem se o její rozpálené stěny vypařovaly malátné vlnky.
Tuhá tráva džungle na protější pláni uhynula vstoje, jako by byla mumifikována. Od stezek, které si srnci a kanci k řece vyšlapali, byla bezbarvá planina žíhána prašnými stružkami, proraženými v desítistopové trávě. Už teď záhy zrána se těmito dlouhými alejemi valili k vodě první návštěvníci. Jako šňupavý tabák dráždil prach laňky a kolouchy ke kýchání.

Výš proti proudu řeky na ohbí mrtvé tůňky obklopující Mírovou skálu i strážce Vodního příměří stál se svými syny divoký slon Háthí, při měsíčku všecek vyzáblý a šedý, kýval se ze strany na stranu — stále se jen kýval. Kousek pod ním stál srnčí předvoj, dále za nimi divocí kanci a buvoli. Na protějším břehu, kde rostou vysoké stromy až u vody, měli vyhrazené místo masožravci, tygři, vlci, pardáli, medvědi a jiní.

„Jedním zákonem se řídíme, to je vidět,“ řekl Baghíra. Jak lezl do vody, zadíval se na druhý břeh: s vypoulenýma očima, s parohy cvakajícími o sebe se tam cpali a strkali srnci a kanci. „Dobrý lov vám všem, kdo jste z mé krve,“ dodal a natáhl se na mělčině tak, že mu jeden bok čouhal z vody. Potom procedil mezi zuby: „Nebýt zákona, to by se nám to lovilo.“

Poslední věta neušla nastraženým uším srnců. Jejich řadami proběhl ustrašený šepot. „Příměří! Nezapomeň na příměří!“

realita | 01-07-2014 12:56:07 | - urobte Vy osobne nieco preto aby:

1. ti minuli boli za svoje ciny proti zaujmom verejnosti realne aj potrestani

2. aby ti sucasni nepredali vodu Vasich i mojich deti a vnukov

Lebo inak ste iba dalsim z tisicov tych, ktori akurat dokonale vedia skonstatovat, co bolo a je v spolocnosti zle...

Lupez storocia bolo za Dzurindu a Miklosa ked za par korun darovali slovenske podniky zapadu.
Za odplatu zapad spravil zo svk montaznu dielnu kde slovaci pracuju za par korun.

A k tej vode len tolko ze to pravicova vlada podpisala a pchala sa zapadu do prdelky

ďakujem opravené

Juraj Kukla, počnúc dnešným dňom sme vstúpili do, v poradí už siedmeho mesiaca roku 2014!!