Niečo na zamyslenie 6
Mladá žena sa vracala z práce domov autom. Šoférovala veľmi, veľmi opatrne s najväčšou pozornosťou, veď sedela v úplne novom aute, včera kúpenom. Kúpili ho najmä za úspory manžela, ktorý sa musel všeličoho zriecť, aby si ho mohol kúpiť.
Na veľmi rušnej križovatke na chvíľu zaváhala, nestihla pribrzdiť a zozadu nabúrala do auta pred ňou. Na novom aute si rozbila celý predok.
Mladá žena sa rozplakala. Ako vysvetlí manželovi, čo sa jej stalo?
Šofér druhého poškodeného auta bol slušný a uznanlivý a vysvetlil jej, že si musia vymeniť čísla vodičských preukazov a údaje z technických preukazov.
Žena hľadala doklady v gaštanovom plastickom púzdre a pri tom jej z neho vypadol kúsok papiera. Boli na ňom pekným mužským pravopisom napísané tieto slová:“ V prípade, že by sa Ti niečo prihodilo.... nezabudni, drahá, že mám rád Teba a nie auto!“
Mali by sme na to pamätať všetci. Ľudia sú viac ako veci. Čo všetko robíme pre veci, autá, domy, materiálny zisk! Keby sme toľko času a pozornosti venovali ľuďom, svet by bol iný.
Mali by sme si nájsť čas na počúvanie, čas pozrieť si do očí, spolu plakať, povzbudzovať sa, smiať sa, prechádzať sa.....
Otec išiel so svojim dieťaťom ulicami mesta, kde bolo plno obchodov. Dieťa bolo oplašené a neposedné. Neustále niečo chcelo. Niesol tašku plnú balíčkov a nervózne zafučal obrátený k dieťaťu:“ Kúpil som ti červenú teplákovú súpravu, kúpil som ti robota, kúpil som ti obálku s obrázkami slávnych futbalistov....Čo ešte chceš?“
„Vezmi ma za ruku,“ povedalo dieťa.
Bruno Ferrero
Podľa výskumov sa rodičia na Slovensku, so svojimi deťm,i rozprávajú priemerne desať minút denne.
Komentáre k článku:
Z práce se žena vrátila pozdě, unavená a podrážděná, když
zjistila, že na ni její šestiletý syn čeká u dveří.
SYN: "Mami, můžu se tě na něco zeptat?"
MÁMA: "Jistě, na copak?"
SYN: "Mami, kolik vyděláš za hodinu?"
MÁMA: "Do toho ti nic není. Proč se mě na to vůbec ptáš?", odpověděla
žena nazlobeně.
SYN: "Jen to chci vědět. Řekni mi prosím, kolik si vyděláš za
hodinu?"
MÁMA: "Když to musíš vědět, tak je to 100 korun na hodinu."
SYN: "Ach jo," povzdechl si chlapec se svěšenou hlavou.
SYN: "Mami, můžu si půjčit 50 korun?"
Matka byla bez sebe, "Jestli ses ptal jen proto, že si chceš půjčit na nějakou pitomou hračku, nebo jiný nesmysl, tak odpochoduj zpátky do svého pokoje a jdi spát.
Přemýšlej o tom, proč jsi tak sobecký. Já se v práci nedřu jen pro nějakou dětskou lehkovážnost."
Chlapec potichu odešel do svého pokoje a zavřel za sebou dveře.
Žena usedla a chlapcovy otázky ji rozzlobily ještě víc. Jak se ji může takhle ptát, jen aby dostal nějaké peníze?
Asi po hodině se žena uklidnila a začala přemýšlet:
Možná, že na něco opravdu těch 50korun opravdu potřeboval.
A moc často si o peníze neříkal. Žena přistoupila ke dveřím do chlapcova pokoje a otevřela je.
"Už spíš, synku?" Zeptala se.
"Ne, mami, jsem vzhůru," odpověděl chlapec.
"Přemýšlela jsem, možná jsem na tebe zbytečně vyjela," řekla
žena.
"Byl to dlouhý, úmorný den a já si na tobě všechno vylila. Tady máš těch 50 korun, které jsi chtěl."
Malý chlapec se posadil a usmál. "Ach, mami, moc děkuju," zajásal. Pak sáhl pod polštář a vytáhl pár zmuchlaných bankovek. Žena viděla, že
už nějaké peníze má a pocítila, jak se ji znovu zmocňuje hněv. Chlapec spočítal všechny své peníze a pak pohlédl na matku.
"Proč chceš víc peněz, když už nějaké máš?", zabručela matka.
"Protože jsem neměl dost, ale teď už mám," odpověděl chlapec.
"Mami, teď mám 100 korun. Můžu si koupit hodinu tvého času?
Prosím, přijď zítra dřív. Mohli by sme spolu večeřet."
Žena byla zdrcena. Objala svého malého syna a prosila ho za
odpuštění.
Tohle je jen kratičká připomínka všem, kteří v životě hodně
tvrdě pracují. Nenechme nám čas protéci mezi prsty, aniž bychom jej strávili s těmi, na kterým nám opravdu záleží, které máme v srdci.
Nezapomínejte sdílet váš čas v hodnotě 100 korun s někým, koho opravdu milujete.
Zemřeme-li zítra, firma, u které pracujeme, si za nás najde náhradu během několika hodin. Ale rodina a přátelé, které opustíme, budou cítit ztrátu po zbytek života.
UPOZORNENIE: Zo strany vydavateľa novín ide o pokus zachovať určitú formu voľnej komunikácie – nezneužívajte túto snahu na osočovanie kohokoľvek, na ohováranie či šírenie údajov a správ, ktoré by mohli byť v rozpore s platnou legislatívou SR a EÚ alebo etikou.
Komunikácia medzi užívateľmi a diskutujúcimi ako aj ostatná komunikácia sa v súlade s právnym poriadkom SR ukladá do databázy a to vrátane loginov - prístupov užívateľov . Databáza providera poskytujúceho pripojenie do internetu zaznamenáva tiež IP adresy užívateľov a ostatné identifikačné dáta. V prípade závažného porušenia pravidel, napríklad páchaním trestnej činnosti, je provider povinný vydať túto databázu orgánom činným v trestnom konaní.
Upozorňujeme, že každý užívateľ za svoje konanie plne zodpovedá sám. Administrátor môže zmazať príspevky, ktoré budú porušovať pravidlá diskusie, prípadne budú obsahovať reklamu, alebo ich súčasťou budú reklamné odkazy. Vydavateľ novín a redakcia nezodpovedá za obsah príspevkov diskutujúcich a nenesie prípadné právne následky za názory autorov príspevkov.