Made in Iceland – vyprodukováno na Islandu

Hospodářství, poměrně malé ekonomicky vyspělé země, je vysoce závislé na mezinárodním obchodu a přístupu na zahraniční trhy. Geografická poloha Islandu v kombinaci s jeho vulkanickou minulostí i současností jsou zásadními faktory, které předurčují úroveň podmínek pro zemědělskou výrobu. Přibližně 20 % z celkové plochy území je vhodných pro zemědělskou výrobu. Z této plochy je pravidelně obděláváno a využíváno pro rostlinnou výrobu 6 %. Zbývající část je využívána pro chov dobytka. Podstatná část plochy zejména v řídce obydlených oblastech leží ladem. Hlavními zemědělskými plodinami jsou brambory a seno. V posledních létech se začíná úspěšně pěstovat i ječmen. Zelenina, květiny a méně náročné druhy ovoce se pěstují v omezeném množství ve sklenících vyhřívaných horkou vodou a párou z geotermálních zdrojů. Struktura živočišné výroby prochází již několik let změnami, které jsou vyvolávány změnou poptávky obyvatelstva ve směru odklonu od tradičních produktů, kterými bylo skopové a jehněčí maso, ke zvýšené poptávce po vepřovém mase a drůbeži. Islandské zemědělství patří k silně chráněné a dotované oblasti ekonomiky. Zemědělské dotace a subvence směřují zejména do výroby mléka, mléčných výrobků a chovu ovcí. Celkový objem zemědělských subvencí a dotací dosáhl v roce 2008 hodnoty téměř cca 1,0 % HDP. Tyto prostředky ze státního rozpočtu pokryly zhruba polovinu výrobních nákladů zemědělců při produkci masa a mléka. Dovoz masa, mléčných výrobků a zeleniny, podléhá vysokému celnímu zatížení včetně dovozních kvót. Podle údajů Eurostatu z konce roku 2006 byla průměrná cena potravin a nápojů na Islandu vyšší cca o 62 % ve srovnání s EU 15. Ceny potravin byly v rámci Evropy celkově vůbec nejvyšší na Islandu (další v pořadí bylo Norsko /52 %/ a Švýcarsko /40 %/) a stejný primát připadl na výdaje islandských domácností. Hlavní příčiny: vysoká ochranná cla na dovoz potravinářských produktů, která ztěžují konkurenci proniknutí na domácí trh, ale také velká kupní síla obyvatelstva a fluktuace směnného kurzu islandské koruny. Optimální podmínky existují v oblasti rybolovu a Island je třináctou největší světovou rybolovnou velmocí. Na Islandu bylo v roce 2008 registrováno přes 1 800 rybářských lodí. Touto flotilou bylo vyloveno a zpracováno zhruba 1,3 mil. tun ryb všeho druhu. Téměř 80 % tohoto exportu směřovalo do zemí EHP, další export směřoval do severní Ameriky a do Asie. V rybolovu bylo zaměstnáno asi 3 500 profesionálních rybářů. Export vysoce kvalitních ryb a mořských produktů byl i v roce 2008 nosnou součástí islandského vývozu (jeho podíl dosáhnul přes 30 %). Island patří - i v důsledku významných inovací ve vybavení - k zemím s nejvyšší úrovní produktivity ve světovém rybolovném průmyslu. Zemědělství jako celek se podílelo v roce 2008 na tvorbě HDP objemem ve výši 6,1 %, z čehož podíl rybného průmyslu byl 4,8 %. K dalším významně exportně orientovaným oborům patří zpracovatelský průmysl, především hliník a jeho slitiny, ferokřemičitany, lékařské a farmaceutické výrobky - jejich podíl dosáhl v roce 2008 více než 2/5 celkového objemu exportu. V poslední dekádě se hospodářství orientovalo více na sektor služeb a jejich podíl na exportu významně vzrostl - zejména u služeb finančních, letectví, lodní dopravy, turistického ruchu. V roce 2008 dosáhl jejich podíl na exportu zhruba 40 %.