"A můj děda dobře věděl, že když bude lepší on sám, bude zase o chlup lepší celý lidstvo."
Trochu mě zarazilo, s jakou vlnou kritiky jsem se setkal jenom proto, že jsme s kamarády ve čtvrtek odvezli dodávku svetrů, bund a dalších věcí lidem, kteří se klepou zimou na rozbahněném poli na jihu Maďarska. Vlastně mi to přišlo trochu šokující. Asi mě moc nebaví žít ve společnosti, kde mě někdo odsoudí za úplně nevinný projev humanismu.
Připomíná mi to příběh mého dědečka. Byl to zásadový Slovák ze sedlácké rodiny, chlap jako hora, který celý život tvrdě pracoval. Komunisté jeho rodině zabavili pole, vojnu sloužil u PTP – měl dost důvodů režim nenávidět. Když v roce 1968 přijel do jeho vesnice konvoj ruských tanků, vojáci vyprahlí žízní (byl srpen) u všech stavení žádali o vodu. Ale marně, nikdo neotevíral.
Můj dědeček tehdy vyšel na zahradu, přinesl bochník chleba, naplnil dvě vědra vodou a dal je vojákům. Sotva konvoj odjel, ostatní vystartovali na dědečka a označili ho za kolaboranta. Dědeček o tom ale odmítl diskutovat. "U Zibury dostane vodu a chleba každý, kdo si o něj řekne. A je mi úplně jedno, kdo to je," prohlásil prý tehdy.
Nevím, zda jsem zvrácený, ale já jeho přístup obdivuji. V době, kdy je národu zle, se humanismus stává mnohem důležitější hodnotou, než kdy dřív. Když na něj zapomeneme, staneme se jen zvířaty kousajícími všude kolem – a to ještě dřív, než nám stihne někdo ublížit. Ostatně, když už tolik lpíme na své kulturní a morální vyspělosti, o kterou se tolik obáváme, neměli bychom se bát ji projevit, ne?
Většina obyčejných lidí na všech stranách jsou jen oběti okolností, se kterými nemohou nic dělat – stejně jako my. Vyřešit tyhle okolnosti a nastavit systémové řešení je úkolem politiků a odborníků. Úkolem nás je podle mého dědečka v tom všem chaosu nezapomenout na hodnoty, které jsme si tak pracně budovali. Každá podkopnutá noha, každé nechutné přání smrti a každá odepřená pomoc jednomu obyčejnému člověku totiž nevypovídá nic o něm – jen o nás. Proti systému se totiž nebojuje tím, že se chováme jako zvířata.
Myslím, že dědovi hodně prospělo, že nerad koukal na televizi – radši chodil do lesa. A jsem si docela jistej, že i kdyby politiku EU nenáviděl, tak by si u něj na zahradě mohli imigranti vybudovat tábor. Nejsou to přece ti hloupí politici, ani nositelé všech hodnot, kterých se děda bál. Je to úplně obyčejná rodina. A můj děda dobře věděl, že když bude lepší on sám, bude zase o chlup lepší celý lidstvo.
Jednou bych chtěl být jako on. Na rozdíl od svýho dědečka mám střední školu, Facebook a kamarády s dodávkou. Tak proto ty svetry...
Zdroj: FB
Komentáre k článku:
UPOZORNENIE: Zo strany vydavateľa novín ide o pokus zachovať určitú formu voľnej komunikácie – nezneužívajte túto snahu na osočovanie kohokoľvek, na ohováranie či šírenie údajov a správ, ktoré by mohli byť v rozpore s platnou legislatívou SR a EÚ alebo etikou.
Komunikácia medzi užívateľmi a diskutujúcimi ako aj ostatná komunikácia sa v súlade s právnym poriadkom SR ukladá do databázy a to vrátane loginov - prístupov užívateľov . Databáza providera poskytujúceho pripojenie do internetu zaznamenáva tiež IP adresy užívateľov a ostatné identifikačné dáta. V prípade závažného porušenia pravidel, napríklad páchaním trestnej činnosti, je provider povinný vydať túto databázu orgánom činným v trestnom konaní.
Upozorňujeme, že každý užívateľ za svoje konanie plne zodpovedá sám. Administrátor môže zmazať príspevky, ktoré budú porušovať pravidlá diskusie, prípadne budú obsahovať reklamu, alebo ich súčasťou budú reklamné odkazy. Vydavateľ novín a redakcia nezodpovedá za obsah príspevkov diskutujúcich a nenesie prípadné právne následky za názory autorov príspevkov.